Atlantský oceán
| Atlantský oceán | |
|---|---|
 Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí | |
| Poloha | |
| Zeměpisné souřadnice | 0° s. š., 30° z. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 106 460 000 km² |
| Šířka | 5 000 km |
| Objem | 310 410 900 km³ |
| Prům. hloubka | 3 646 m |
| Ostatní | |
| Typ | oceán |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Atlantský oceán, jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Je druhým největším z pěti světových oceánů.
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km2 a 82,4 mil. km2 bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km2 při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km3, resp. 323,6 mil. km3 bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi Brazílií a Libérií do 4830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.
Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.
Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.
Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vnitřní a okrajová moře
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Sargasové moře
Britské Panenské ostrovy v Karibském moři - Karibské moře (včetně Yukatánského moře)
- Středozemní moře
- Guinejský záliv
- Mexický záliv
- Norské moře
- Grónské moře
- Argentinské moře
- Labradorské moře
- Irmigerovo moře
- Baffinovo moře
- Severní moře
- Černé moře
- Baltské moře
- Libyjské moře
- Levantské moře
- Keltské moře
- Tyrhénské moře
- Záliv svatého Vavřince
- Biskajský záliv
- Egejské moře
- Jónské moře
- Baleárské moře
- Jaderské moře
- Botnický záliv
- Krétské moře
- Mainský záliv
- Ligurské moře
- Lamanšský průliv
- Jamesova zátoka
- Velká Syrta
- Hebridské moře
- Irské moře
- Azovské moře
- Venezuelský záliv
- Lví záliv
- Marmarské moře
- Weddellovo moře
- Ostrovní moře
- moře krále Haakona VII.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Ostrovy v Atlantském oceánu jsou například:
Více o ostrovech a souostroví.
Příklady ostrovů podle některých států:
- Evropských:
- Ostrovy Španělska - La Palma
- Ostrovy Spojeného království - Velká Británie, ostrov Svatá Helena
- Ostrovy Portugalska - Madeira
...
- Amerických:
...
Oceánské pánve
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.
Okrajové části
[editovat | editovat zdroj]- Sargasové moře
- Guinejský záliv
- Středozemní moře
- Karibské moře
- Mexický záliv
- Baltské moře
- Severní moře
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
- JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
- Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
- Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atlantský oceán na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Atlantský oceán ve Wikislovníku
| 1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
